Anett Šiklingová

Střet vícero příběhů v jednom obraze, náraz narativů, či přenos obsahu do obsahu dalšího. Ve svých velkoformátových obrazech se zaměřuji především na kombinaci soudobé reality a historizujících prvků. Využívám především expresivní vyjádření skrze médium olejomalby doplněné linearitou a geometrickými tvary. Postavy, často z minulosti, doplňuji soudobými fragmenty, často daných do jiné, až absurdně nevyužitelné podoby. Hra s absurditou, ale zároveň i kritika, či společenské zamyšlení se nachází v obrazech, stejně jako polemika skutečnosti a otázka, co je reálné a co ne. Používám především nafukovací materiály jako nástroj křehkosti, současnosti, ale také degradace vážnosti. Postavy, často seskládané z vícero dalších person, nemajíc konkrétní tvář, či jsou jen v náznaku, využívám ke svému vyjádření v obraze spolu s fragmenty pocházejícími odjinud. Je to právě ona historizující scéna, deformace, změna, či přidání novodobého fragmentu, co vytváří charakteristickou doménu mého obrazu. Expresivní vyjádření spolu s nahodilými, avšak nikoliv náhodně přidanými prvky, tvoři společně obraz, tak jako prostor, který se dynamicky mění, vrství a přetváří. Přecházení do jiné roviny, náraz do jiného prostoru, a poté přeměna do prostoru dalšího je pro mne charakteristická stejně jako ukotvení postav do jakéhosi meziprostoru. Bezčasí, střed narativů v jednom momentu tvoří zároveň nový střed momentu, který chaoticky zachytím v obraze a skrze jehož vrstvy pozoruje divák záchvěv času v několika rovinách. Inspirací je mi např. Neo Rauch, Francis Bacon, či Diego Velasquéz.